Jak vegetace ochlazuje města - příběh dvou hlavních měst
V letním dni mohou být města o 5-10°C teplejší než okolní krajina. Tmavé povrchy absorbují sluneční světlo. Beton ukládá teplo. Klimatizace pumpují horký vzduch do ulic.
Toto je efekt Městského tepelného ostrova - a zhoršuje se, jak města rostou a léta se stávají teplejšími.
Povrchová teplota naměřená satelitem nad městským jádrem Barcelony za letního odpoledne. Dost horké na spálení bosých nohou.
Satelity Landsat nesou termální senzory, které měří povrchovou teplotu. Modré oblasti jsou chladnější, červené teplejší.
Rozsah: 27°C až 52°C. Městské jádro svítí červeně.
Rozsah: 11°C až 42°C. Více modré, viditelnější zelené plochy.
Stromy a rostliny ochlazují města dvěma způsoby: stín blokuje sluneční světlo a evapotranspirace uvolňuje vodní páru, která absorbuje teplo.
Jediný dospělý strom může poskytnout ochlazovací ekvivalent 10 pokojových klimatizací běžících 20 hodin.
Kodaň má téměř třikrát vyšší hustotu vegetace než Barcelona - a povrchové teploty o 10°C chladnější v průměru.
V každém městě platí vztah: čtvrti s více vegetací mají nižší povrchové teploty. Parky jsou chladné ostrovy v moři tepla.
Nejde jen o pohodlí - extrémní horko zabíjí více lidí než jakákoli jiná povětrnostní událost. Zelená infrastruktura zachraňuje životy.
Stromy podél ulic poskytují stín a chlad tam, kde lidé chodí.
Vegetace na střechách snižuje teploty budov a odtok vody.
Parky vytvářejí chladné zóny, které prospívají okolním čtvrtím.
S tím, jak klimatické změny zesilují vlny veder, stává se městská vegetace kritickou infrastrukturou. Data ukazují, které čtvrti potřebují zelenou investici nejvíce.
